Legendy a kroniky koruny uherské

To chci

Uherské legendy a kroniky náležejí k nejcennějším výtvorům latinského písemnictví v Uhrách 11. až 14. století. V 1. polovině 11. století byla sepsána Knížka mravních naučení krále Štěpána následníku trůnu kralevici Imrichovi. V letech 1064-1116 vznikl cyklus štěpánských legend o zakladateli raně středověkého uherského státu sv. Štěpánovi. Ke slovenskému prostředí se váže nejstarší uherská legenda o svatých poustevnících Svoradovi a Benediktovi. Cyklus nejstarších literárních památek doplňuje legenda o mučedníku sv. Gerardovi a druhém uherském králi Ladislavovi I.. Svět rozvinutého středověku přiblíží čtenářům legenda o sv. Markétě ze 70. let 13. století. Románové vyprávění o příchodu Maďarů do Karpatské kotliny je předmětem nejstarší dochované uherské kroniky Anonymovy z počátku 13. století. O Juliánově cestě do oblasti Velkých Uher v Povolží napsal zprávu pro papežskou stolici dominikán bratr Richard. O vpádu Tatarů do Uher v letech 1241-1242 píše kanovník Rogerius. Kronika Šimona z Kézy přináší teorii hunsko-maďarského příbuzenství a najdeme v ní i popis bitvy na Moravském poli v roce 1278. Poslední ukázku tohoto souboru tvoří Vídeňská obrázková kronika z roku 1358, jejíž autor Márk Kálti patřil k nejvýznamnějším uherským kronikářům. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor:

Richard Pražák

Typ dokumentu:

Knihy

Rozsah:

389 s., fot., obr. příl., rejstř.

Vydáno:

Praha : Vyšehrad, 1988

Vydání:

1. vyd.

Témata:

kroniky > písemnictví > Uhry > latina > křesťanství > Čechy > uherské > království > Maďarsko > legendy > literatura > Evropa > středověk > 11. -14. století > texty > komentáře > výbory > latinská literatura > svatí > Štěpán I., asi 975-1038 > Slavníkovci > historie > králové > papežové > kronikáři > rukopisy > Uhersko > literární památky > památky

Fyzický popis:

389 s., fot., obr. příl., rejstř.