Není invaze jako invaze : import „východního” rocku do Československa v 70. letech a jeho limity

To chci

Autor přibližuje recepci rockové hudby z Polska, Maďarska a Německé demokratické republiky v Československu v sedmdesátých letech minulého století. Konstatuje, že po potlačení pražského jara byla restrikcemi těžce postižena domácí živě se rozvíjející rocková scéna a také možnosti poslouchat rockovou hudbu ze Západu byly značně podvázány. Vzniklé vakuum částečně vyplnily východoevropské hudební skupiny, které si v Československu získávaly oblibu již od šedesátých let. Jejich gramofonová alba byla za „normalizace“ k sehnání v kulturních střediscích Polska, Maďarska a NDR v Praze a Bratislavě a čas od času mohli rockoví fanoušci zažít i živé koncerty svých oblíbených interpretů z „bratrských“ zemí v československých městech. Popularitě se zde těšili zejména Czesław Niemen a polská skupina SBB, maďarské skupiny Omega a Locomotiv GT nebo východoněmečtí Die Puhdys. I jejich vystoupení však občas narážela na nepochopení a obstrukce úřadů, což autor dokládá na koncertu skupiny Locomotiv GT v září 1973 v pražské Lucerně, který podle oficiálního hodnocení odporoval „socialistické zábavě“ a stal se podnětem pro další omezení koncertování domácích rockových kapel i návštěv žádaných skupin ze socialistických zemí. Podle autora byly poměry v Československu v tomto směru mnohem strnulejší než třeba v Polsku nebo Maďarsku. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor:

Miroslav Vaněk, 1961-

Typ dokumentu:

Články

Publikováno v:

Soudobé dějiny. -- ISSN 1210-7050. -- Roč. 18, č. 3 (2011), s. [330]-345

Témata:

1971-1989

rock > Československo > 20. století

hudební život > Československo > 20. století

rock > socialistické země