Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie = Die Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht

To chci

V 17.-19. století se v Krkonoších rozvinulo tzv. budní hospodářství - letní využívání nejvyšších partií pohoří k získávání sena a pastvě dobytka, jehož mléko bylo v horských boudách zpracováváno na máslo a sýry. Tento způsob hospodaření má původ v Alpách a do Krkonoš byl přenesen dřevaři. Realizován tu byl v poněkud pozměněné formě. K postupnému omezování budního hospodářství přispěly snahy o ochranu lesa a rozvoj turistického ruchu na konci 19. století; k definitivnímu zániku pak došlo po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce. Tento nedávný a relativně poměrně rychle zaniklý způsob života se výrazně odrazil ve vzhledu krkonošské krajiny. Na lokalitě Čertova louka byla provedena terénní nedestruktivní prospekce a dokumentace reliktů čtyř zaniklých bud, jejich hospodářského zázemí a komunikací. K doplnění obrazu byly využity výsledky archeologického výzkumu jedné z nich. Analyzovány byly také písemné, kartografické a ikonografické prameny. Výsledkem je kromě zjištění charakteru zástavby a využívání prostoru na lokalitě také detailní pohled do vybavení letní krkonošské boudy … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor:

Olga Hájková, 1979-

Typ dokumentu:

Články

Publikováno v:

Památky archeologické. -- ISSN 0031-0506. -- Roč. 96, (2005), s. 165-204

Témata:

pastevní chov > Krkonoše (Česko a Polsko) > 17.-19. století

pastevectví > Krkonoše (Česko a Polsko) > 17.-19. století

grazing

pasturage

vysokohorské hospodaření

sezónní osídlení

horská bouda

švýcarské Alpy

Alpine economy

seasonal settlement

mountain cabins

Swiss Alps

Popis jednotky:

Obrázky

Bibliografie:

Literatura